Kletba

Složité komplexní kouzlo přímé či nepřímé magie. Tvorba kleteb spadá do oboru působnosti čaroděje, některé postupy tvorby kleteb jsou stejné či podobné jako u tvorby enchantmentu.
Existují nižší a vyšší kletby.
Nižší kletby většinou reprezentují prokleté předměty. Tyto fungují podobně jako předměty enchantované, akorátže je jejich efekt primárně škodlivý. Prokletí těchto předmětů obvykle působí na toho, kdo si daný předmět nasadí/vezme do ruky/používá. Často takový předmět po nasazení nejde sundat či působí na psychiku nositele tak, že jej nechce odložit/zbavit se jej. Nižších prokletí se dá obvykle zbavit pomocí mocných protikouzel, která ovládají mistři či velmistři magie - toto může být drahé, ale pomoc obvykle nebývá obzvláště špatně dosažitelná.
Vyšší kletby jsou úplně jiná liga. Velice často jsou provázány s určitým symbolem či více symboly. Je velmi nesnadné či téměř nemožné takovouto kletbu zlomit. I pokus o lámání takovéto kletby může znamenat riziko pro toho, kdo se o to snaží.
Kletby tohoto druhu se obvykle skládají do nosného předmětu - obvykle amuletu - kde tato kletba čeká než bude vyřčena či spuštěna. Nositel amuletu takovoutu kletbu může uvolnit nastanou-li pro to podmínky anebo může být takováto kletba uvolněna automaticky - např. v případě, že nositele někdo zabije apod. Po aktivaci kletba obvykle nemá žádnou fyzickou podobu.
Z hlediska rozsahu vyšší kletby jsou známy kletby osobní, které zahrnují jednu či více konkrétních osob, kletby rodové, které sužují osobu a její pokrevní příbuzné, kletby místní, které působí v rozsahu jednoho domu až celé země a kletby předmětné, které působí na osobu používající/vlastnící/nabyvší určitým způsobem či jen se dotknuvší určitého předmětu.
Některé kletby se též šíří a zahrnují do svého působení další cíle či zvětšují území, na kterém působí.
Kletby jsou často též inteligentní či quasiinteligentní - dokáží se přizpůsobovat podmínkám - pokud cíl nějakým způsobem dokáže odstranit či vykompenzovat efekt kletby, často dojde k tomu, že po čase toto opatření přestane být účinné, protože se kletba naučí jej obejít.
Aby se někdo mohl v první řadě stát cílem kletby, musí nejprve jejímu sesilateli nějak ublížit či uškodit. Někdy stačí i malicherná věc aby bylo možné kletbu spustit. Ale zejména pokud má být za kletbou nějaký symbol - musí se jednat o provinění odpovídající nátuře daného symbolu, jinak ji nepodpoří. Zde je nutno si uvědomit, že skládání kleteb je velmi náročné a drahé, takže zase jen tak někdo nemůže a nebude někoho proklínat za kdovíjakou prkotinu, ale znáte to - jsou špatné osoby na špatném místě ve špatný čas...
Existuje jedno velké omezení kleteb, tzv. Úniková klauzule. Každá kletba musí obsahovat nějakou podmínku při které se zruší. Tato podmínka může být velmi obtížná, ale nesmí být nemožná. Zjištění únikové klauzule bývá tedy často primární snahou lidí zabývajícími se lámáním kleteb.
Vyšší kletby jsou velmi mocné a často mohou představovat oříšek i pro Lorda. Není znám případ, že by se někdo prokletý stal Lordem, a jsou známy případy - velmi výjimečné - kdy se i Lord stal obětí velmi mocné kletby. Řada místních kleteb též stále xistuje proto, že nikomu nestojí za to pokoušet se je zrušit.