Démon jazyků

Poprvé ve sféře: 3.
Popis: Tento démon umožňuje překlad mezi několika libovolnými jazyky. Při zaklínání démona musí theurg určit, které to budou - neznamená to sice, že theurg musí dotyčné jazyky ovládat, ale musí aspoň mít povědomí o jejich existenci. Další podmínkou je,že jazyk nesmí být utajen sféře, z níž je démon vyvolán. PŘÍKLAD: Theurg Filofil například nemůže požadovat, aby démon uměl čtyři nejpoužívanější jazyky Zapovězené země, když Zapovězená země je zcela neznámé území, odkud téměř nikdo nemá žádné zprávy, a tudíž ani vědomosti o zdejších jazycích. Dejme tomu, že Filofil objeví prastarou kroniku cestovatele Travelmana, jedné z mála osob, které dokázaly nějaké svědectv ze Zapovězené země vynést. V ní se dočte, že v Zapovězené zemi žije množství kmenů, z nichž každý má svůj vlastní jazyk. Největší jsou kmeny Hinlů, Alisterů a Magoků. Kromě toho se v celé říši používá jednotný jazyk chrámových kněží. Filolil tedy rozhodne, aby démon ovládal mimo jiné jazyk hintí, dále alislerštinu, magočlinu a jazyk chrámových kněží ze Zapovězené země. Netuší, že kmen Alisterů byl od dob Travelmanových téměř vyhuben, k moci se dostali Bú-Tla-Tlanové a jejich jazyk se stal všeobecným dorozumívacím jazykem říše. Dále patrně bude mít problémy s jazykem chrámových kněží, neboť tamější theurgové zablokovali až do sféry Cachetel včetně jakékoliv znalosti této tajné řeči. U démona ze sféry Sirael může být theurg vůbec rád, když se od něj doví, že chrámový jazyk nezná, inteligentnějšímu démonovi může místo něj "přidělit" jiný jazyk - závisí na úvaze PJ. Ve sféře Sirael může démon překládat mezi šesti různými jazyky a v každé vyšší sféře je to vždy dvojnásobek jejího pořadového čísla. Démona je možno využít dvěma způsoby: buď je možno ho zaklít do knihy, svitku, mapy a podobně, a tak způsobit, že jí bude rozumět každý tvor (pokud umí číst), který se do ní podívá. Při druhém způsobu je možné démona zaklít do helmy, do náušnice, zkrátka do něčeho, co má člověk stále na hlavě. Přítomnost takového předmětu pak dává jeho nositeli schopnost rozumět všemu, co v daných jazycích slyší, i tomu, co čte (pokud umí číst svojí vlastní řečí). V obou případech musí démon znát jak řeč postavy, tak řeč, ze které překládá. U čtení cizích jazyků se předpokládá, že používají stejný typ písma, jako zná čtoucí postava. Pokud tomu tak není, postava písmo stejně nepřečte. Theurg může jako jeden z jazyků stanovit i "typ písma" - je však opět třeba, aby démon znal obě písma, jak to, z kterého překládá, tak to, do kterého překládá. (Typem písma by z pohledu našeho světa byla latinka, azbuka, řecká abeceda, arabské písmo, čínské písmo, hieroglyfy, klínové písmo a podobně.) Démon všech jazyků umožňuje cizím řečem pouze rozumět, nikoli jimi mluvit a psát.